Knihy na rozvoj emoční inteligence u dětí

Denně v Česku vychází téměř 50 nových knih, a tak se i s těmi o emoční inteligenci vcelku roztrhl pytel. Připravila jsem výběr nejrůznějších druhů, opravdu každá nabízí něco trochu jiného a zároveň toto není zdaleka celé spektrum toho, co je k sehnání. Nicméně všechny tyto knihy mi jsou něčím sympatické.

Barevná příšerka

Kniha doposud není vydaná v češtině, pouze ve slovenštině. Je vhodná pro ty nejmenší co se týče obsahu, pracuje pouze s 6 emocemi: radost, smutek, vztek, strach, klid a láska. Zpracování je působivé, pokud si vyberete pop-up knihu, což pro efekt doporučuji. Nicméně pro nejmenší je jen tehdy, pokud se nevrhnout na trhání. Je z relativně jemného papíru a to i posouvací „okénka“, ty budou brzo utrhané. Emoci představuje jen ve dvou větách a jinak jde pouze o výtvarné působení.

Příběh je o tom, že je příšerka lehce zmatená (=různobarevná) a kamarádka holčička se mu snaží vysvětlit, jak od sebe jednotlivé emoce rozpoznat a roztřídit je do lahviček podle barev.

Mindok vydal i hru, ta mě ovšem moc nenadchla. Doporučila bych ji koupit mezi několika kamarádkami a předávat si ji, ohraje se totiž, a tak poměr cena:výkon není přiznivý.

Existuje také pracovní sešit a ten se vyplatí pořídit. Nabízí spoustu situací, ve kterých příšerka potřebuje pomoct: vybarvit podle emoce, kterou cítí.

Emušáci: Pája a bleší cirkus + Ferda a jeho mouchy

Obě tyto knihy vřele doporučuji. Jejich přidaná hodnota je veliká: pracují s rodičem, představují základní emoce a zároveň je zhmotňují do hraček.

Pája a bleší cirkus

Pája a blešší cirkus je pro mladší děti, pracuje pouze se 4 prožitky, které personifikuje do blešek: parťák, strašpytlík, nevšímalka, příšerka. Toto pomůže mladším dětem, které ještě neumí pracovat s abstraktními pojmy jako jsou pocit osamocení či žárlivost. Zároveň kniha intenzivně a realisticky zpracovává téma příchodu sourozence, je však vhodná i pro jedináčky. Příběhy jsou poměrně dlouhé, nicméně se mi nestalo, že by je 3leté děti nechtěly dočíst do konce.

Výhodou jsou poznámky na boku, které navedou rodiče k další práci s dítětem a také otázky pro dítě, u kterých se oba mohou zastavit přímo při četbě.

Ferda a jeho mouchy

Ferda je koncipován stejně jako Pája, jen už pracuje s 8 konkrétními emocemi, kdy každá je reprezentována jednou mouchou, což vyžaduje určitou pokročilost jak v jazyce, tak abstraktním myšlení. Je doporučována od 4 let, nicméně my začali číst s 2,5 letým dítětem a i tak malé dítě (vedené od mala k rozvoji EQ) bylo knihou a hračkami pohlceno.

Děti a emoce

Děti a emoce jsou asi neojbsáhlejší publikací pro společnou práci dětí a rodičů na trhu. Doporučovala bych od 4 let výše, příběhy o 6členné rodině na pokračování jsou sice velmi krátké, ale nevtáhnou tak jako Emušáci. Zato část pro rodiče je nabitá: citlivá i praktická. Dokáže provést zpracováváním daných emocí po filozofické i praktické stránce. Obsahuje hry a aktivity, náměty k povídání, říkanky a písničky a v závěru také cenné postelství zvlášť pro rodiče a pro děti. Zabývá se i tématy jako jsou smrt a rozvod, čemuž se knihy o EQ jinak spíše vyhýbají (v Páji je jeden příběh o rozvedené rodině). V knize je dokonce kapitola zaměřená na mindfulness.

Velká kniha o emocích

Tato kniha zpracovává 7 základních emocí podle Eckmanna, každá je personifikovaná do malé příšerky, která se v situacích vyskytuje a zvětšuje či zmenšuje. Jazyk knihy je velmi jednoduchý, tříleťák porozumí. Protože jde o příběh o holčičce, která má sestru, částečně zpracovává i sourozenecké téma. Kresby jsou rozkošné a kniha nabízí pár okýnek k otevření. Přesto mě nenadchlo její provedení, působí spíše levněji. Nabízí rychlejší vhled do základních emocí milou cestou, nicméně oproti jiným knihám díky značně nižšímu počtu stran je také povrchnější.

Mapy mých pocitů

Co se konceptu týče je Mapa mých pocitů ojedinělá. Kromě cedulí a „místních názvů“ neobsahuje žádný text a ani návod pro rodiče. Vzhledem k zajímavé ilustraci bude hodně pracovat na intuitivní úrovni. Chlapec prochází 7 zeměmi, kdy každé zemi = emoci předchází komixový příběh. Mapy jsou zajímavě zpracované nejen graficky, ale i co se popisků map týče. Tato kniha bude nejspíš náročnější na aktivitu ze strany rodiče, pokud dítě nepřevezme iniciativu, zatímco prstem bude přecházet po mapě mezi „lesem klíšťat“ a „shnilým mořem“ nebo na jiné mapě „fontánou tvořivosti“ a „hradem splněných přání“ apod. Pro dítě mladší 3 let bych ji nedoporučovala, pracuje totiž hodně s abstraktními představami.

Knihy Iryny Zelyk

Iryna zatím vydala 4 knihy, všechny jsou vizuálně působivé a zcela jistě děti zaujmout. Chvílemi je daní za působivost horší čitelnost. Kniha poskytuje krátký návod pro práci s emocí, kterou zpracovává, nicméně nabízí „řešení“ právě přes příběhy.

Já a pan hněv je zaměřena na práci se vztekem, Miluju tě je o bezvýhradné lásce a Kdo je rychlejší zpracovává sebelásku, sebejistotu a soutěživost. Tyto knihy jdou do relativní hloubky a nabízejí dítěti možnost reflexe, zatímco obrázky dozajista udrží jeho pozornost.

Mou neojblíbenější z této série je O dvou ještěřičkách a slunci (vyjde v češtině v průběhu roku 2021). Pracuje s konceptem měnění barev podle prožívaných emocí, což podobně jako Barevná příšerka, dětem usnadňuje porozumění. Hlavním tématem je navíc sourozenecký vztah a zjištění, že sluníčko může svítit na oba stejně. Iryna vydala také omalovánky, takže opět podobně jako Barevná příšerka nechává prostor dítěti.

Vím, jak se cítíš

Vím, jak se cítíš je spíše pracovní sešit než kniha. Zpracovává zhruba 50 situací, kdy rodiči nabízí pár otázek, které je možné dítěti položit. Otázky se opakují, což je vyloženě nuda, nicméně hlavní přidanou hodnotu mají právě jednoduše nakreslené situace, které všechny děti znají. Opět je možné situace vybarvovat podle cítění dítěte, kdy je mi sympatické, že autorka v úvodu vybízí k tomu, aby dítě zvolilo barvy podle svého cítění, ne tak, jak to předkládá většina knih, tj. červená = vztek, modrá = smutek apod.


Kdo jste dočetl až sem a nemáte dost, čeká vás ještě 11 stran smysluplného čtení na podporu EQ zpracovaných PhDr. Miloslavou Bekešovou.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *